Luboš Petr Zemanec

Každý den bez úsměvů. Každý den jiné tváře. Každý den téměř online. Co se skrývá za světem, ve kterém se lidé míjejí, setkávají a zase mizí – někdy jen na okamžik, jindy navždy? Jako každé ráno, tak i nyní čekám poslušně v zástupu ostatních na autobusové zastávce. Scházejí se děti, dospělé ženy a muži stejně jako skupinky teenagerů. Už jsem […]

Dnes bych se chtěl zastavit u tématu, které je pro mnoho lidí velmi citlivé – u křesťanství, víry a toho, jak jsme si během staletí některé věci vyložili. Nechci nikoho přesvědčovat, že jeho víra je špatná. Spíš si chci položit několik otázek. Otázek, které možná nejsou vždy příjemné, ale podle mě stojí za to je vyslovit. Když čtu Bibli, mám někdy […]

Člověk se každým dnem za něčím honí a neustále spěchá. Má tak málo času a často si nedokáže najít prostor pro maličkosti, které mu mohou napovědět, zda je jeho cesta tou správnou. Můžeme věřit, ale také vůbec nemusíme, že někde existuje Archanděl Michael nebo jiný anděl. Přesto má i ten největší ateista hluboce ve svém srdci myšlenku, že nad ním […]

Mám zkušenost, a tedy i chuť polemizovat nad čtením knih a nad tím, zda skutečně mění lidi – nebo spíše mění jejich emoce a způsob uvažování. Nejsem žádný lékař, ale podařilo se mi zjistit, že samotná DNA se většinou nemění, pokud tedy nebudeme považovat epigenetiku (životní styl, kouření, stravu, spánek, pohyb atd.) za bernou minci naší […]

Souznění přírody a člověka je možná jen milnou frází, protože každý si tento pojem přizpůsobuje své vlastní nátuře. Ale je to opravdu souznění? Podívejme se třeba na mravence. Svým dětem vyprávíme příběhy o tom, že mravenečci jsou velmi pracovití. Říkáme jim: „Buď také pracovitý a budeš v životě šťastný.“ Jenže… Ano, je tu jedno velké […]

Ležíš právě teď na vozíku a vnímáš jen velkou spoustu světel na stropech všech míst. Žádná oblaka, žádné radosti života, jen věříš ve smysl, který to všechno možná dává. Tolik lidí o tobě bojuje, tolik lidí v bílém kolem tobě běhá a jejich souhra ti do žil dodává sílu, a ty zjišťuješ, že štěstí je v něčem úplně jiném, než sis dosud myslel. […]

Světla v klidu se pomalu mění, ještě před chvilkou byla hluboká noc, ale teď uzavírá noc s ránem příměří. Zase jako každý den přichází jediná kamarádka, jediná opravdová příslušnice z rodiny, nasazuje modré gumové rukavice a úsměv, se kterým nám všem popřeje krásné ráno, a vzápětí přichází otázka, zda bylo v noci nějaké trápení? […]

Blíží se večer a paní Noc splétá kouzelné obrazce a světelné stíny z posledních paprsků světla, které zbývají před příchodem hluboké tmy. Všude kolem nastává smyslné ticho, v němž je možné snít a v klidu si uspořádat myšlenky. Na parapetu postupně začínají první kapky deště zpívat svou skladbu o krásných láskách, jimž omývají rty a dodávají […]

Krásné únorové ráno. Všude kolem je chladno a sluneční paprsky jen lehce hřejí. Sedím s cigaretou před svým domem a letmo se dívám do mobilního telefonu, který se právě rozhodl zazvonit. Na displeji svítí číslo, které neznám. „Haló?“ Z telefonu se ozve příjemný ženský hlas. „Je stále aktuální váš zájem ucházet se u nás o pozici sanitáře na oddělení […]

Když ráno vstávám, tak ptáci už snídají a já se ptám s očima v slzách, proč zrovna teď zpívají?! Provádím svůj rituál s kávou u okna a chtěl bych tolik křičet i když mi srdce pomalu utichá a pláče. Vím, že je to všechno jen můj vlastní čas a že už jsem dospělákem, ale teď se mi právě zdá, že mám jen málo sil na přežití bolesti a velké ztráty. […]