Luboš Petr Zemanec

Všude duhové barvy, převlékání mužů v travesti show, tvrdé ženy v mužských rolích a dlouhé duhové vlajky. Není to nic, čeho by si každý z nás nevšiml na různých webech, v dokumentech o životě trans lidí a ve všem ostatním, co se týká toho, jak se společnost chová k menšinám a jak by to podle některých představ mělo být. Každý by měl mít […]

Mám zkušenost, a tedy i chuť polemizovat nad čtením knih a nad tím, zda skutečně mění lidi – nebo spíše mění jejich emoce a způsob uvažování. Nejsem žádný lékař, ale podařilo se mi zjistit, že samotná DNA se většinou nemění, pokud tedy nebudeme považovat epigenetiku (životní styl, kouření, stravu, spánek, pohyb atd.) za bernou minci naší […]

Souznění přírody a člověka je možná jen milnou frází, protože každý si tento pojem přizpůsobuje své vlastní nátuře. Ale je to opravdu souznění? Podívejme se třeba na mravence. Svým dětem vyprávíme příběhy o tom, že mravenečci jsou velmi pracovití. Říkáme jim: „Buď také pracovitý a budeš v životě šťastný.“ Jenže… Ano, je tu jedno velké […]

Ležíš právě teď na vozíku a vnímáš jen velkou spoustu světel na stropech všech míst. Žádná oblaka, žádné radosti života, jen věříš ve smysl, který to všechno možná dává. Tolik lidí o tobě bojuje, tolik lidí v bílém kolem tobě běhá a jejich souhra ti do žil dodává sílu, a ty zjišťuješ, že štěstí je v něčem úplně jiném, než sis dosud myslel. […]

Světla v klidu se pomalu mění, ještě před chvilkou byla hluboká noc, ale teď uzavírá noc s ránem příměří. Zase jako každý den přichází jediná kamarádka, jediná opravdová příslušnice z rodiny, nasazuje modré gumové rukavice a úsměv, se kterým nám všem popřeje krásné ráno, a vzápětí přichází otázka, zda bylo v noci nějaké trápení? […]

Blíží se večer a paní Noc splétá kouzelné obrazce a světelné stíny z posledních paprsků světla, které zbývají před příchodem hluboké tmy. Všude kolem nastává smyslné ticho, v němž je možné snít a v klidu si uspořádat myšlenky. Na parapetu postupně začínají první kapky deště zpívat svou skladbu o krásných láskách, jimž omývají rty a dodávají […]

Krásné únorové ráno. Všude kolem je chladno a sluneční paprsky jen lehce hřejí. Sedím s cigaretou před svým domem a letmo se dívám do mobilního telefonu, který se právě rozhodl zazvonit. Na displeji svítí číslo, které neznám. „Haló?“ Z telefonu se ozve příjemný ženský hlas. „Je stále aktuální váš zájem ucházet se u nás o pozici sanitáře na oddělení […]

Když ráno vstávám, tak ptáci už snídají a já se ptám s očima v slzách, proč zrovna teď zpívají?! Provádím svůj rituál s kávou u okna a chtěl bych tolik křičet i když mi srdce pomalu utichá a pláče. Vím, že je to všechno jen můj vlastní čas a že už jsem dospělákem, ale teď se mi právě zdá, že mám jen málo sil na přežití bolesti a velké ztráty. […]

Čert nikdy nespí, tak nějak zní to staré, pravdivé a léty profláknuté pořekadlo. Také jsem zaslechl u své babičky ještě zajímavější větu, která zněla asi nějak takhle : Učený z nebe nespadl, ale hlupáky jako kdyby kopal dolů. Jak je zřejmé i pro vás čtenáře, tak stále hledám nějakou nit jež roztočí celý tento příběh. Použijeme tedy svou přirozenou […]

Řeka Vltava si zpívá svou píseň laskavou bublavou, kolem spousta kamenů začíná letní ráno u tety na Lipně a sedmnáctiletý romantický blonďák s nadšením v krásných modrých očích přeskakuje přes vodní tok s lehkostí a pokorou. Příroda se připravuje na horký den a tak Adam mává rukou co chvilku na ospalé mouchy, které jej obtěžují na obličeji. […]